|
|
Evakuace osob s omezenou schopností pohybu z velkých rezidenčních zařízení sociální péče
Marek, Milan ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Kyselák, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší v úvodní části evakuaci osob komplexněji, především její začlenění v platných právních normách ČR, kategorizaci mimořádných událostí a možnosti dělení evakuace. Následně práce přechází do řešení problematiky evakuace osob se sníženou schopností pohybu a orientace, se zaměřením na ústavy sociální péče. Snahou je vymezení mimořádných událostí a faktorů ovlivňující evakuaci osob, a také stanovení vybavenosti únikových cest právě v rezidenčních zařízení sociální péče. V závěru této bakalářské práce je zpracován přehled současného stavu řešení evakuace osob v ústavech sociální péče, a to na základě provedeného monitoringu vybraných rezidenčních zařízení.
|
|
|
Evakuace osob s omezenou schopností pohybu z velkých rezidenčních zařízení sociální péče
Marek, Milan ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Kyselák, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší v úvodní části evakuaci osob komplexněji, především její začlenění v platných právních normách ČR, kategorizaci mimořádných událostí a možnosti dělení evakuace. Následně práce přechází do řešení problematiky evakuace osob se sníženou schopností pohybu a orientace, se zaměřením na ústavy sociální péče. Snahou je vymezení mimořádných událostí a faktorů ovlivňující evakuaci osob, a také stanovení vybavenosti únikových cest právě v rezidenčních zařízení sociální péče. V závěru této bakalářské práce je zpracován přehled současného stavu řešení evakuace osob v ústavech sociální péče, a to na základě provedeného monitoringu vybraných rezidenčních zařízení.
|
|
|
Evakuace škol a školských zařízení pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami v Jihočeském kraji
PAVELKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou škol a školských zařízení z hlediska jejich připravenosti a informovanosti na evakuaci s dětmi, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami v Jihočeském kraji. Tato bakalářská práce posuzuje připravenost a informovanost jednotlivých škol. Práce je rozdělena na dvě části na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá převážně evakuací, která je součást našeho života a přináší vznik mimořádné události nebo krizové situace. Evakuace se týká všech věkových kategorii. Evakuace se člení z několika hledisek. Patří sem hledisko opatření, kam bychom zařadili plošnou a objektovou evakuaci. Dalším hlediskem je výběr osob, kterých se evakuace týká, tedy jde o všeobecnou a částečnou evakuaci. Evakuace se také dělí dle doby trvání a to na krátkodobou, dlouhodobou a vyvedení. Evakuace rozdělená dle hlediska způsobu realizace je řízená, samovolná a také sem patří samoevakuce. Do posledního rozdělení evakuace z hlediska ohrožení patří přímá a nepřímá evakuace. Dále se v práci zabývám plánováním evakuace. Rozebírám zde plán evakuace jako součást havarijního plánů kraje, dále se zde také věnuji plánování evakuace v zónách havarijního plánování. Pod kapitolou je i plán evakuace osob, jako nedílná součást vnějšího havarijního plánu, který se zpracovává pro jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie. Dalšími podkapitolami jsou plány evakuace organizací zpracovávajících vnitřní havarijní plán, plány evakuace v rámci povodňové ochrany a také plány evakuace u ostatních právnických a podnikajících fyzických osob. Velkou kapitolou v teoretické části bakalářské práce je vzdělávací soustava České republiky. Kde vycházím převážně ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. "Školský zákon") a o změně dalších zákonů, v platném znění. Existují různé druhy škol. Mezi tyto druhy patří mateřská škola, základní škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Dalšími druhy škol jsou speciální školy. Mezi druhy speciálních škol patří mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově postižené, střední škola pro zrakově postižené, konzervatoř pro zrakově postižené; mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, střední škola pro sluchově postižené; mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé; mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při zdravotnickém zařízení; mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně postižené, střední škola pro tělesné; mateřská škola logopedická, základní škola logopedická; mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická škola; základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení, základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování. Do speciálních škol chodí děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto děti, žáci a studenti mohou mít různé druhy zdravotního postižení. Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách dělíme zdravotní postižení do několika skupin a to do zrakového postižení, sluchového postižení, mentálního postižení, tělesného postižením vnitřního postižení, řečového postižení, kombinovaného postižení a dále také do těchto skupin patří duševní nemoci, senioři a rodiče dětí se zdravotním postižením. Tato jednotlivá zdravotní postižení charakterizuji později v bakalářské
|
|
|
Problematika evakuace zdravotně postižených osob
KOVÁČ, David
Cílem poskytování sociálních služeb je vytvoření podmínek pro uspokojování základních potřeb lidí, a to formou podpory a pomoci při zvládání péče o zdravotně postižené osoby. Pocit domova vytváří u člověka osobní vztah. Nejedná se jen o vybavení či střechu nad hlavou, ale především o laskavý a přátelský přístup zaměstnanců sociálních zařízení. Téma bakalářská práce je zaměřeno na problematiku evakuace zdravotně postižených osob ve vybraných zařízeních. Za tímto účelem je výzkumná část práce věnována zařízením poskytujícím sociální služby na území Jihočeského kraje, kde po většinu denní doby pobývají osoby s různým druhem a stupněm zdravotního postižení. Mezi tato zařízení patří: domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením, odlehčovací služby, týdenní stacionáře, chráněná bydlení a sociální rehabilitace. Zdravotně postižené osoby jsou v případě evakuace odkázány na pomoc druhých, zejména na ošetřující personál a na činnosti složek integrovaného záchranného systému (dále jen IZS). Tato skutečnost klade vysoké nároky na připravenost sociálních zařízení a samotného personálu z pohledu evakuace. Bakalářská práce řeší připravenost výše uvedených sociálních zařízení na mimořádné události se zvláštním důrazem na evakuaci uživatelů žijících v těchto zařízeních. V teoretické části je řešena problematika evakuace a způsoby jejího dělení z několika hledisek. A to z hlediska doby trvání, zvolené varianty řešení, způsobu realizace, rozsahu opatření, z hlediska výběru osob a z hlediska ohrožení osob. Jelikož pozornost práce je zaměřena na objekty, ve kterých se sdružují osoby se zdravotním postižením, byla v práci podrobněji rozepsána právě objektová evakuace. Podstatnou a do značné míry i rozsáhlou kapitolou je popis služeb sociální péče, z nichž jsem vybral pouze ty, které mají formu objektů, v nichž zdravotně postižené osoby pobývají. Dále jsem vybral ta zařízení, která poskytují pobytovou formu, neboť zde vyvstává povinnost péče o svěřené osoby, a tudíž i nutnost reakce na vznik mimořádné události, se kterou se v řadě případů neodmyslitelně pojí provádění evakuace. Stanoveným kritériím pro výběr poskytovatelů sociálních služeb (pobytová forma poskytovaných sociálních služeb a druh sociální služby) odpovídalo celkem 66 sociálních zařízení na území Jihočeského kraje. Pro účely následného dotazníkového šetření bylo náhodným výběrem osloveno 33 z nich, přičemž samotného šetření se účastnilo 30 zařízení. K ucelenému pohledu na zkoumanou problematiku bylo nezbytné definovat zdravotní postižení dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dle tohoto zákona se zdravotní postižení dělí na zrakové, sluchové, tělesné, mentální a kombinované. Podrobnějším, avšak ne zcela vyčerpávajícím způsobem se jejich popisu věnuje kapitola 2. Cílem práce bylo zhodnotit připravenost vybraných zařízení sociálních služeb na území Jihočeského kraje na evakuaci. Za tímto účelem bylo realizováno rozsáhlé dotazníkové šetření u vybraných zařízení na území kraje. Pro samotné šetření byly vytvořeny dva dotazníky. Jeden byl určen pro ředitele nebo odpovědné vedoucí těchto zařízení a obsahoval 16 otázek. Druhý byl pro zaměstnance a obsahoval 26 otázek. Byl rozdělen do tří bloků. První blok obsahoval 5 otázek, které poskytovaly informace o respondentovi. Druhý blok osahoval 16 otázek, které informovaly o znalostech personálu v oblasti evakuace, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, o požární ochraně a o mimořádných událostech, které mohou vzniknout v objektu zařízení nebo jeho okolí. Třetí blok obsahoval 5 otázek, které byly zaměřeny na sebehodnocení dotazovaných. Výsledky dotazníkového šetření byly pro svou přehlednost vyhodnoceny formou grafů včetně jejich interpretace.
|
|
|
Všestranné zabezpečení evakuace
JAREŠOVÁ, Věra
Cílem práce je vypracovat celistvý průřez problematiky zabezpečení evakuace a následný detailnější rozbor při jejím zabezpečení ve třech stěžejních oblastech. Povodni, požáru a při úniku nebezpečných chemických látek. Cílem není pouze úzké zaměření na dané tři oblasti, ale rovněž popsat i legislativní stánku, která značně reguluje celý proces a vytváří živnou půdu pro organizování, rozdělování kompetencí a odpovědností, ale také řízení celého procesu se zastoupením všech jednotlivých složek IZS. Samozřejmě nelze ani opomenout běžné obyvatele z řad široké veřejnosti. Detailněji je snaha popsat různé segmenty, které dohromady tvoří skládačku celého obrazu. Jedná se o rozpis a způsob realizace jednotlivých typů evakuací v závislosti na jejích parametrech. V neposlední řadě je také významnou otázkou rozdělení jednotlivých kompetencí a odpovědností, které v souvislosti s touto problematikou přecházejí a jsou vykonávány určenými osobami. Veliký význam je přikládán neustálým cvičením a nácvikům, neboť pouze praktické vyzkoušení může odhalit skryté nedostatky, ze kterých se můžeme do budoucna poučit a přijmout tak opatření, které zahrnují eliminaci již zmíněných problémů. Osobně jsem se zúčastnila nácviku při havárii s únikem čpavku na zimním stadionu a poznatky z něj použila ve své práci. Velmi zajímavé bylo teoretické srovnání toho, jak má evakuace probíhat, s realitou.
|
|
|
Simulace evakuace nemocnice
Novák, Jakub ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Sornas, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou bezpečnosti v nemocničním prostředí. V práci je vytvořen nový celoplošný evakuační plán pro monoblok Nemocnice pro dospělé Fakultní nemocnice v Motole. Evakuační plán zahrnuje všechny činnosti od vyhlášení evakuace po odvoz posledního pacienta z nemocnice. Pro vytvořený evakuační plán jsou v práci sestaveny čtyři simulační modely v programu SIMUL8. Pomocí těchto modelů je evakuační plán otestován a modely poskytují kvantitativní hodnoty, dle kterých se lze na případnou evakuaci lépe připravit. Diplomová práce splnila svůj účel -- byl vytvořen funkční evakuační plán a simulační modely poskytují dodatečné informace, dle kterých by měl být zajištěn plynulejší chod evakuace.
|
|
|
Plán evakuace lůžkového zdravotnického zařízení v režimu plošné evakuace - analýza zásad plánu evakuace obyvatelstva a jejich aplikace na lůžkové zdravotnické zařízení
SKÁCELOVÁ, Lada
Plán evakuace obyvatelstva je jedním z plánu konkrétních cinností, které jsou podle vyhlášky c. 328/2001 Sb. zpracovány v rámci havarijního plánu kraje. Evakuace patrí mezi základní zpusoby ochrany obyvatelstva a je souhrnem zásad a organizacních opatrení zabezpecujících premístení osob, zvírat a vecných prostredku z prostoru ohroženého mimorádnou událostí na jiné území. Pri mimorádné události ohrožující vetší územní celek mohou být do plošné evakuace zahrnuty nejen obydlené aglomerace a prumyslová zarízení, ale i lužková zdravotnická zarízení, kde složitost situace umocnují pacienti odkázáni na péci zdravotnického personálu a dodávku zdravotnických služeb.V soucasné dobe neexistuje jednoznacná právní norma, která by ukládala organizacím povinnost mít zpracovány plány pro kompletní evakuaci. Cástecne je tato problematika rešena pouze v oblasti legislativy týkající se požární ochrany. V rámci havarijního plánu kraje, který je zpracováván pro rešení mimorádných událostí vyžadujících vyhlášení tretího (pri ohrožení více jak 100 a méne než 1000 osob) a zvláštního stupne poplachu (pri ohrožení více jak 1000 osob, cásti obce nebo areálu podniku) by nicméne všechny organizace, kde se vyskytuje více než 100 osob, mely mít evakuacní plány pripraveny. V prípade lužkových zdravotnických zarízení je zpracování evakuacních plánu naprostou nutností. V teoretické cásti práce byly popsány všeobecné zásady a zpusob provádení evakuace obyvatelstva. Pozornost byla venována také odbornému zabezpecení, evakuacním orgánum a organizacím a jejímu rozdelení podle rozsahu provádených opatrení. V kapitole nazvané {\clqq}Aplikace plánu evakuace na lužkové zdravotnické zarízení`` byly všeobecné zásady a postupy týkající se evakuace vztaženy na lužková zdravotnická zarízení. V praktické cásti práce byla provedena analýza pripravenosti lužkových zdravotnických zarízení na prípadnou plošnou evakuaci, a to v celorepublikovém merítku a prošetreny dosavadní zkušenosti personálu lužkových zdravotnických zarízení s jakýmkoli typem evakuace a jeho pripravenost na možnou kompletní evakuaci. Tato šetrení byla provedena pomocí dotazníkových studií. Získaná data byla zpracována statistickými metodami. Vyhodnocení je prezentováno v kapitole {\clqq}Výsledky``. Na základe získaných poznatku byl vypracován návrh evakuacního plánu pro lužkové zdravotnické zarízení. V záveru práce jsou navrženy postupy, které mohou vést k dokonalému zvládnutí prípadné kompletní evakuace. Predpokládané využití výsledku této práce bylo smerováno ke stanovení optimálních postupu a opatrení vedoucích k úspešnému zvládnutí evakuace lužkového zdravotnického zarízení. Závery práce mohou být nejen podkladem k vytvorení evakuacních plánu jinýchzdravotnických zarízení, ale mohou do znacné míry prispet i ke zpracování jednotné metodiky pro prípravu evakuace v rámci krizové pripravenosti resortu zdravotnictví.
|
|
|
Evakuace velké nemocnice
ŽÁČEK, Radovan
Podle zákona 328/2001 Sb. se evakuace musí mimo jiné naplánovat pro řešení mimo-řádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. K jejímu úspěšnému provedení musí být vypracován evakuační plán jako součást plánů krizové připra-venosti a předložená práce by se mohla stát předlohou pro zpracování evakuačních plánů pro případ ohrožení ve Fakultní nemocnici v Motole. FN v Motole je jednou z největších nemocnic ve střední Evropě. Disponuje téměř 2500 lůžky, z toho 350 lůžek je s intenzivní péčí. Tvoří ji rozsáhlý areál, jehož srdcem jsou dva propojené monobloky, jeden pro dětské pacienty a druhý pro dospělé. Další budovy po-skytují nemocnici technicko hospodářské zázemí nebo jsou v nich některá speciální oddělení. Zkoumaný soubor tvoří všechny ohrožené osoby, přítomné v areálu v okamžiku vy-hlášení evakuace. To znamená hospitalizovaní pacienti, ambulantní pacienti, zaměstnanci, studenti a pedagogové 2. Lékařské fakulty UK a civilní osoby. Cílem práce bylo vytvořit modelové návrhy pro evakuační plány pro vybraná oddělení i větší části, včetně celého komplexu nemocnice. Rovněž potvrzení či vyvrácení hypotézy, že evakuaci velké nemocnice (částečnou i úplnou) lze provést do 12 hodin. Metodikou bylo podrobné shromáždění dat o každém oddělení a lůžkové stanici (umístění, počet lůžek, množství personálu v různých denních dobách a další). Dále podrobná prohlídka celého areálu s důrazem na nalezení možných evakuačních cest uvnitř budov i mi-mo ně, průchodnost chodeb, schodišť, kapacitu výtahů a další důležité informace z hlediska evakuace. Výsledkem je vytvoření deseti modelových návrhů evakuace pro různé části i celky nemocnice: 1. Evakuace jednoho oddělení dětského monobloku, 2. Evakuace jednoho křídla dětského monobloku, 3. Úplná evakuace dětského monobloku, 4. Evakuace jednoho oddělení dospělého monobloku, 5. Evakuace jednoho podlaží v jednom komunikačním uzlu dospělého monobloku, 6. Evakuace celého jednoho komunikačního uzlu dospělého monobloku, 7. Úplná evakuace dospělého monobloku, 8. Evakuace ostatních provozů v nemocnici, 9. Evakuace jiného pavilonu, 10. Úplná evakuace celé nemocnice. Závěrem vyplynulo z výsledků, že nelze mít jeden univerzální evakuační plán, který by postihoval všechny možnosti, ale spíše několik plánů pro konkrétnější typ ohrožení a veli-kost ohrožené části. Hypotéze se potvrdila pro případy 1.2.3.4.5.6.8. a 9. a nepotvrdila se pro případy 7. a 10. Evakuaci celého dospělého monobloku a evakuaci celé nemocnice tedy nelze provést do 12 hodin od vyhlášení.
|
host ::
RSS.